Rádio obvykle vysloví první myšlenku dne současně s otevřením očí, někdy i předtím. Dneska to byla óda na ministra školství: „ Mami, ten Plaga je fajn chlap, toho mám rád, protože prázdniny nebudou kratší“. Vida jak snadno se zavděčit školáčkům. Nadšení pro rezortního šéfa přetrvá kupodivu i další kolo plnění úkolů. Rádio se sice většinou prezentuje jako rebel, ale je to spíš Che Guevara z leknutí. Nakonec vždycky zvítězí vědomí, že pak (rozuměj po práci) už bude jen zábava a čím rychleji se to sfoukne, tím dřív se může hrát.
Nataša si taky pospala, ale odpoledne věnuje (kromě několika telekonferencí s kamarádkami) úklidu svého apartmá a vezme to od podlahy. Mě odjakživa masochisticky uspokojuje mytí oken, byť jim průzračnost vydrží obvykle do hodiny – než přiletí první moucha, dorazí Vladimír (kocour) nebo na něj Rádio obtiskne ruku od tatranky.
MPM se pokouší svůj pesimisticky vyznívající zájezd do metropole kompenzovat užitečnou venkovskou prací, například přemístěním dřeva z jednoho místa na druhé nebo indikací nepotřebných věcí umístěných v kůlně. Mám za úkol zavolat K., jestli budou potřebovat to kolo, co nám půjčili pro Rádio. Uprostřed karantény asi ne, ale MPM je dost přísný, když rozděluje úkoly, tak radši hned vytáčím číslo. Za normálních okolností má K. touhle dobou plnou čekárnu pacošů toužících po vylepšení. Pavilon krásy ale zavřeli, takže K. mi bere telefon po prvním zazvonění, protože „leží v posteli a čučí na telku“. Skoro šeptáme, aby náhodou nikdo neslyšel, že si to ZATÍM vlastně užíváme. I v karanténě se člověk každý den může naučit něco nového a nemusí to být zrovna posloupnost českých králů, ale to, že myčku pro pětičlennou rodinu je potřeba vyklidit až 3x za den! Kolo teď vrátit rozhodně nepotřebují.
Na procházku s abuellou vyrážíme i s robátky, mrmlají sice, že tuhle trasu prošli už milionkrát, ale babička nasadí historky z dětství a mládí, to vnoučata milují, a tentokrát je korunuje zpěvem oblíbených písní, z nichž většina má nepublikovatelný text. Vracíme se se sokolskou hymnou „šestýho července na strahovskejch hradbách“ na rtech, ta jediná se dá reprodukovat. Naštěstí není v dosahu stůl, pokud kdekoliv kapela spustí tenhle hit, je abuella do 5 vteřin na něm.
Protože z e-shopu dorazily Monopoly, čeká nás večer premiéra. Nevěřila bych, že u něčeho vydržím 3 hodiny, pokud v tom nehraje Robert Downey junior nebo Viggo Mortensen. Hra je dokonalou psychosondou do nitra mých nejbližších. MPM má samozřejmě navrch, prošel reklamou, to je byznys tvrďáků, mazaně skupuje infrastrukturu, v Nataše se tluče kreativní duch a dědičný smysl pro obchod. Béda jde po povrchu, hlavně mít Pařížskou! A Rádiu se rozsvítí oči vždycky, když se vyplácejí penízky a protáhne pusinku, když musí platit. Já jsem tetka z malého města a ke všemu dosti nechápavá, dlouho nic nekoupím, takže za chvíli hraju okresní přebor. V 11 usnu na stole.