Dnes ráno mi trvalo 2 minuty, než mi došlo co je za den. A že je duben. Za normálních okolností má člověk spoustu mimoděk fungujících ukazatelů, rozvrhy a kroužky dětí, depresivně naladění spoluobčané po víkendu a jejich rozjasňující se tváře před tím dalším. Zvýšená frekvence telefonických dotazů od abuelly, co budeme vařit v sobotu, i když se ptá už od pondělí. Tradiční páteční káves s M. v době, kdy má Rádio trénink. Teď nic. Jeden den je jako druhý a protože Rádio si nechává angličtinu na víkend, nemůžeme se řídit ani podle domácích úkolů. Zvláštní je, že je to jaksi jedno. Když jsme u těch úkolů, dneska řešíme rozklad krychle. Pohled zepředu, shora, z boku… Pro mě je to z jakéhokoliv úhlu sestava rohožek nebo kartony prosecca v různých pozicích. Navíc máme obarvit hrany krychle tak, aby rovnoběžné měly stejnou barvu. V naprosté hrůze volám dědu, ten jediný a jeho technické myšlení nás může spasit. Rychle odcházím s trapnou výmluvou, že musím vyndat prádlo z pračky, dědu by možná zabilo zjištění, že ani u jedné z úloh nemám páru o správném řešení. Zbývá nám ještě dobrovolný úkol, což by mohla být jednička zadarmo, ale Rádio protestuje:“ Mami, dobrovolný znamená, že k němu musíš mít dobrou vůli. A tu já rozhodně nemám!“
Nostalgické rozněžnění nad harampádím v horních skříňkách kuchyně střídá zoufalá nuda skříněk spodních. Mám dvě skříňky do zatáčky včetně kolotočů na kastroly a vytřít všechny kouty znamená vystřídat několik poloh hadí ženy. Tohle aranžmá musel vymyslet chlap. V poslední fázi už mě žene dopředu jen vztek, že stejně nedosáhnu všude. Opřu se do toho tak vehementně, že urvu dvířka. MPM mě ujišťuje, že to samozřejmě opraví. Otázka je kdy a jak. Nezřídka to končí nákupem fungl nové věci. MPM rozhodně není nešikovný, jen je jeho intelektu a umu na tyhle věci škoda. Ještěže máme sousedy.
Zvoní kurýr a veze nový vysavač. Posledních 10 let jsme si ho půjčovali od abuelly, je to patentovaná metráková obluda velikosti hrocha a jen nepatrně levnější, ovšem bez navíjení šňůry a s nádržkou na vodu, kterou je třeba po každém vysávání okamžitě vylít! Poté co Nataša několikrát poslední bod jaksi opomenula a nádržku našel MPM neomylně po čichu, rozhodli jsme se pro vysavačovou nezávislost. Normálně tyhle věci přes internet nekupuju a šíře nabídky mě spíš vyděsí, než potěší. Kamarád mi sice říkal, že recenze si prodejci píšou sami, ale na co má člověk jinak spolehnout? „Visává víborně“. „ Elegantní dizajn“. „Výborný víkon“. „ Od stupně 3 z 5 chodím s kobercem po bytě“. Tak to je můj favorit. Všechno je pravda včetně posledního hodnocení. Vzala jsem s sebou uvolněnou dlaždičku a málem jsem vysála Bohunu schovanou pod gaučem.
Vrátila se Nataša a těší ji, že bratrům chyběla. V nouzi nejvyšší i vlastní krev nejbližší. Dáme si odpolední drink a Nataše jde do trikotu, už třetí den cvičí. Já vlastně taky. Čím dál víc mě děsí představa, že po návratu do civilizace budu lidem připomínat šišku tlačenky nebo obří jitrnici. Béda mi připravil „light“ sestavu: sedy-lehy, mučení s názvem russian twist, kliky a plank. Skóre při prvním provedení: do úplného zvednutí 1 sedoleh, 10 vteřin a pocit, že mi upadne břicho, 1/2 klik, ze kterého už se nezvednu a 5 vteřin v pozici prkna. Zvláštní, jak má člověk někdy zkreslenou představu o vlastní fyzičce. Škoda, že svaly neformuje spánek.Byla bych andílek Victoria Secret.